Nejčastější onemocnění lidstva 21.století

Nejčastějším onemocněním lidí 21.století jsou psychická onemocnění a přední místo zaujímá deprese. Touto psychickou poruchou trpí v současnosti asi 15% populace, z čehož je 30% pacientů ve stavu střední či těžké deprese. Je to stav, kdy takový člověk je dlouhodobě smutný, nemá náladu, emoce jsou na nízké úrovni.
Zhruba 60% pacientů, kteří jsou přijati do psychiatrické léčebny, trpí nějakou z forem depresivní poruchy. Přičemž až 90% lidí trpících depresí není včas a řádně diagnostikováno.



Co je deprese?
Deprese = smutek. Dlouhotrvající smutek má za následek změnu psychiky. Dochází tak k poruše myšlení, zkreslenému myšlení na základě negativního náhledu na svět. Člověk s depresí mnohdy vidí i sám sebe jako špatného. Velmi často dochází i k poruchám spánku, kolísání nálad, ztrácí se chuť k jídlu, sexu, partnerské blízkosti, zhoršení paměti apod. Pokud není depresivní stav léčen, intenzita stavu smutku a s ní související projevy stoupá. Při plném propuknutí této choroby člověk začíná přemýšlet o sebevraždě.

Jaké jsou její příčiny?
Příčiny jsou mnohočetné. Mezi nejběžnější patří rodová zátěž, kdy je zděděna "choulostivost" nervových přenašečů. Čím je tedy člověk vnitřně zranitelnější, tím menší podnět stačí z vnějšku, aby došlo k propuknutí psychických problémů. Pro řadu onemocnění a tedy i těch psychických je hlavním spouštěčem počasí, kdy hlavním kritickým obdobím je jaro nebo podzim. Jedna z teorií vysvětluje tyto návaznosti na počasí jako stav rytmu ovlivnění rovnodenností. Bezpochyby je jedním ze spouštěčů také stres, který přímo ovlivňuje tvorbu hormonů, obecně řekněme struktur mozku, nervových spojení apod., což vede k selhání samoregulačních procesů nálady a následné chybě resp. onemocnění.

Diagnóza
Řada symptomů probíhající deprese je pacienty či jeho okolím překvalifikovávána na charakterové nedostatky. Sám nemocný si svoji nemoc obvykle neuvědomuje, ale cítí se špatně, nemá náladu, nic ho nebaví, nezajímá. Okolím je obvykle nabádán k aktivitě, kterou ovšem nezvládá vykonat a dostává se do smyčky.
K léčbě je pacient nejčastěji dohnán příbuznými, kteří si s jeho počínáním již neví rady a vidí, že jejich intervence nejsou dostatečné. Pacient s depresí, nabízí lékaři jako vysvětlení svého stavu fyzické nedostatky jako je únava, vyčerpání, špatná imunita, náchylnost k nemocem, trávící potíže, tlak na hrudi, bolest v zádech hlavně v oblasti dolních zad apod. O špatné psychice však nemá ponětí a nebo toto odmítá.

Léčba
Je velice komplikovaná a zdlouhavá. Závisí zejména na délce nemoci, kdy čím dříve je nemoc odhalena a léčena, tím je vyšší pravděpodobnost úplného zotavení za krátký časový úsek.
Střední a těžká deprese vyžadují medikaci- antidepresiva a psychoterapii.
Antidepresiva nejsou návyková, ale řeší stav psychiky. Tedy laicky řešeno, antidepresiva působí podobně jako antibiotika, na určitý problém, který mají za úkol vyléčit a jejich další užívání není potřeba. Léčba se dnes tedy obejde bez hospitalizace, je možné docházet k lékaři, pokud se nejedná o závažné stav resp. stav, kdy již pacient pomýšlí na sebevraždu či má v plánu jiné sebepoškození.
Obecně tedy můžeme říct, že poruchy nálad jsou velmi dobře léčitelné. Od počátku léčby mírného stavu deprese může být pacient zcela v pořádku do 3-4týdnů a tedy může nastoupit zpět do zaměstnání, věnovat se znovu koníčkům, rodině.

Deprese nezávisí na inteligenci, ekonomickém statusu, psychiatři dokonce uvádějí, že se nejedná o civilizační chorobu a dokonce upozorňují na fakt, že téže procento v populaci trpělo depresí také v předešlých obdobích.

V této souvislosti bych opět ráda doporučila článek po pozitivním myšlení, který najdete zde. Zejména změnou myšlení můžete předejít stavům negativního smýšlení, vyrovnáním se se stresem či nežádoucími příhodami.