Jak z dítěte vychovat "dobrého" člověka?

Asi každý rodič řeší otázku, jak nejlépe vychovat ze svého potomka dobrého člověka. K tomuto tématu se vyjadřuje řada odborníků a doporučují nám rodičům co dělat, nedělat, co nikdy nedělat.. Co je tedy pro každé dítě v životě nejdůležitější pro to, aby se v životě neztratilo?

Velmi mnoho lidí hledá v dospělosti sebe sama, přičemž to nejdůležitější v nás se formovalo zejména v dětství. Je prokázáno, že pokud je pro nás něco velmi důležité, samo si nás to "přitáhne" a potom nás to doslova sytí. Proč je jeden člověk bohatý a druhý chudý, jeden je spokojený a druhý ne? Souvisí to samozřejmě s dětstvím a stává se tak věčným tématem...

V první řadě je pro každého z nás důležité najít svůj domov, svoje útočiště. To je asi to nejdůležitější proto, abychom poznali sami sebe a dokázali být se sebou samým spokojení. Člověk si tak ujasní, co přesně chce a nechce, kam chce dojít a co proto musí udělat. Poté se daného cíle stačí jen držet a nenechat se vychýlit z dráhy. Podle dosavadních studií asi 70-80% lidí vůbec neumí žít a k životu využívají naprosto nefuknčních systémů. Nenašli správného partnera, nemají dobrou práci a ani zálibu, které by se věnovali naplno. Často lidé v tomto stádiu řeší život konzumním stylem, aby tak zaplnili prázdnotu. Věří plitkých fázím, že život je těžký, kdyby oni mohli, tak by udělali to a to, jak se obětují dětem a tak dále. Přitom nic z toho není pravdou, právě naopak.



Dá se s tím tedy něco udělat?
Je velmi s podivem, když zjistíte, že člověk, který svůj život nedokáže naplnit, jej prožije s tak málem uspokojení. Nechá život protéct mezi prsty, najednou mu je 40 nebo 50 a dojde mu energie, je hrozně unavený a začne hledat, co jsem celé ty roky dělal? Čím jsem strávit všechen ten čas? Ale nic konkrétního nevidí.
Jakkoliv to může znít pateticky, tak dítě je pro rodiče především naděje. Malé dítě vám totiž může pomoci s tím nejcenějším, abyste našli ten prostor "u sebe doma". Díky dětem si můžeme vzpomenout, jaké to bylo, když jsme byli malí, jakou jsme měli radost za maličkostí, jak jsme se dokázali hluboce věnovat nějaké činnosti a nebo jsme vnímali krásu světa a přírody. To ovšem neplatí v příadě, kdy máte děti rozmazlené. To se pak výchova a domácí pohoda změní spíše na otravný boj a dohady, které vás nakonec začnou ubíjet.

Někteří rodiče se domnívají, že je dobré se k malým dětem chovat jako k dospělým. Což je ovšem absolutní hloupost. Jsme přece součástí přírody, kdy každé mládě je zvyklé na matku. Každý tvor rozlišuje staré a mladé, tedy mláďata a dospělé. A tak to má také být. V minulých staletích se k dětem přistupovalo více jako k věci či obyčejnému kusu majetku, tedy chápu, že myšlenka v prvopočátku je správná. Jen se nesmí tento přístup dotahovat do extrému, kdy je dítě uznávané jako polobůh a kolo něho kmitají rodiče. To je potom vždy začátek konce.
Dítě ví, že je malé a potřebuje se s důvěrou opřít o svoji matku či otce. Jinak to přece vůbec nedává smysl. Nicméně dítě nesmí nidky "sednout na trůn".

Vše podstatné v životě každého dítěte se odehraje do 6 roků. V této chvíli se totiž naše osobnost uzavírá na 90%. Je to základní informace pro každého rodiče. Dnes bohužel je i dost rodičů, kteří čekají, až dítě začne mluvit nebo až trošku vyroste, aby se mu začli věnovat. A to je velká škoda. Tím nejdůležitějším obdobím je totiž věk do 3let. Prvním klíčem je něžná máma, její soucit, láska a pochopení. Druhým klíčem je pevný otec jaho nároky, limity a smysl pro pořádek. A třetím klíčem je okno příležitostí, tedy časová období kdy se dítě mimořádně dobře učí. Vě věku do 6ti let je takových oken spousta. Takže do 6ti let by mělo dítě vyzkoušet co nejvíce činností, které bude pro dítě do budoucna přirozenou součástí jeho života. Může jít o přelévání vody, maluje, kreslí, zkouší šlapat do kaluží, pomáhá v kuchyni, sbírá věci, uklízí, prohlíží si knížky, je v kontaktu se zvířaty, přírodou, zkoumá a zajímá se. Mozek potřebuje co nejvíce podnětů, protože to je jediná cesta, jak najde to, co mu vyhovuje, co chce či nechce. Dítě hledá svoje nadání. Je to základ proto, abychom mohli být jednou prospěšní pro druhé. To vše by dítě mělo zvládnout za podpory svých rodičů.

Co je to nejdůležitější, co každé dítě potřebuje zažít?
Nejdůležitější je, když je spokojená máma. Také je důležitý vztah matky a dítěte, který by měl být láskyplný a něžný. Tam to vše začíná a taky končí.Spokojená máme= spokojené dítě. Dnes čím dál častěji vidíme mámy uštvané, uspěchané, nervózní, které dělají svým rozmazleným dětem služky a také svým nesamostatným manželům. Z máminek čerpá celá rodina, proto je důležitá, aby byla odpočatá, aby jí manžel či ostatní děti pomáhali. Velmi důležité je, aby na začátku byly věci v pořádku. Protože když člověk něco nedostane jako malý, hledá to pak celý život.

Co tedy doporučuji, abyste byli dobrými rodiči?
Vždy jsem si myslela, že nejdůležitější úlohou ženy je vychovat dítě. Ale to není pravda. Nejdůležitější úlohou ženy je vybrat si správného partnera a až potom s ním vychovat děti. Tady moje rada zní: Makejte na sobě, cestujte, čtěte, investujte do sebe a poznání sebe sama, překonávejte problémy a těžké věci, najděte si koníčky a věnujte se jim naplno. Za žádnou cenu se nenechte ovlivnit denním stereotypem. Snažte se co nejvíce dělaj to, co vás naplňuje a dělá šťastnými. A potom dříve či později na někoho natrefíte. Potkáte partnera, který bude fajn a bude na sobě pracovat stejně jako vy. Cíl je vytvořit pevné a spolehlivé partnerství, dva lidi, kteří se mají rádi, kteří spolu dovedou spolupracovat a umí si i odpustit. Společně pak vytvoříte váš vlastní domov. Vaše útočiště. A to je vlastně celé :-) Protože tajemství dobré výchovy spočívá v tom, že dítě musí zažít rodinný život naplněný harmonií s rodiči, jejichž pouto je pevné, spolehlivé a tvoří spokojený pár. Tedy to znamená něžnou a láskyplnou matku, silného a pevného otce, oba pracovití, poctiví. A v tom je klíč ke správné výchově.