Mikroby očima nevidíme a co oko nevidí, to srdce nebolí a člověka netrápí. Proto se většinou o tyto potvůrky začneme zajímat, až když něco nefunguje nebo nám není dobře. Není to tak dávno, co i v medicíně bylo běžné vnímání, že mrtví mikroorganismus je dobrý.
Co se potravin týče, je legislativa nastavená obdobně. Bezpečnost potravin je vnímána jako zamezení rizika všech potencionálně nebezpečných mikrobů (a to i těch zdraví prospěšných). Toto pojetí sterility vyhovuje průmyslově zpracovávaným potravinám, kde je žádoucí dlouhá doba trvanlivosti. Použití konzervantů, stabilizátorů apod. se stalo běžnou záležitostí. Dnes máme potraviny tak bezpečné, že jsou mnohokrát z dlouhodobého hlediska až nebezpečné.
Spotřebitelé si navíc zvykli na potraviny s dlouhou dobou trvanlivosti. Změnilo se i naše okolí. Žijeme ve městech a většinu volného času trávíme v interiéru, o práci ani nemluvě. S tím souvisí i kvalitu vzduchu, který dýcháme a množství chemikálií a jejich vzájemných koktejlů, se kterými přicházíme dnes a denně do styku. Navíc vše chceme čisté a voňavé od povrchů kolem nás, přes prádlo až po dětskou pokožku, kde je např. použití vlhčených dezinfekčních ubrousků tak praktické.
Nic není zadarmo
Za změnu způsobu života a pohodlí musíme ale platit! Nemoci, které se kdysi vyskytovaly vzácně, jsou dnes zcela běžné. Kladli jste si někdy otázku, proč dnes mají děti tolik ekzémy, alergie, proč má více dětí problémy se zrakem, pozorností?
V 70tých letech dvacátého století byl u nás problém najít dostatečně velkou skupinu pacientů na studie a publikovali se převážně články ze Skandinávie, kde byly v četnosti onemocnění napřed.
Je to normální? Musíme se spokojit s tím, že to tak prostě je? Nebo s tím lze něco dělat?
Abychom mohli nemocem předcházet musíme znát jejich příčinu a způsob, jak na ně reaguje naše tělo.
Proto si dovolím trochu teorie, jak to v našem těle funguje, co se imunitního systému týče.
Každý člověk má po narození některé schopnosti vrozené (např. schopnost sát mléko), ale mnohému jsme se museli naučit - chodit, mluvit, budovat sociální kontakty, převzít za své chování odpovědnost, dospět. Museli jsme si vše zažít a utržit nějaké ty rány.
Obdobně je to i s imunitním systémem. Není plně od narození vyzrálý, musí se toho hodně naučit a dobře naladit než dospěje. Má část vrozenou a část získané specifické imunity. Každá funguje jinak a vzájemně se doplňují.
Imunitní systém si své okolí "osahává" za pomocí receptorů. Receptory vrozené imunity jsou označovány jako PRR (Pattern Recognition Receptors). Mají velmi malý počet druhů receptorů 10exp2 narozdíl od receptorů specifické imunity, kterých je cca 10exp15, jsou označovány jako TcR a Bcr. Na jeden typ receptoru vrozené imunity máme cca 10 bilionů receptorů specifické imunity.
Specifická imunity rozpozná konkrétní molekulární detaily, PRR receptory vrozené imunity poskytují obedný přehled o nebezpečí (PAMP Pathogen Associated Molecular Patterns) nebo poškození (DAMP Damage Associated Molecular Patterns). Jsou evolučně konzervativní.
Naše tělo je jedna velká biochemická továrna, která musí neustále fungovat v průměru 3000dní. I kdyby nebyly žádné úrazy a infekce, dochází v průběhu života k opotřebení a poškození vlastních částí. Proto současně kromě rozpoznávání signálu nebezpečí z venkovního světa a poškození z vnitřního je velmi důležitá role rozpoznání bezpečných vzorů (SAMP Self Associated Molecular Patterns), které dají imunitnímu systému informaci, že je vše, jak má být a ten indukuje toleranci vlastních struktur.
Aby došlo správně k tomuto velmi jemnému nastavení systému schopnému současně ničit a odstranit cizí či poškozené a tolerovat vlastní, musí náš imunitní systém dostat správné školení. Zejména se jedná o prodělání si dětských nemocí, ale i mít správnou funkci přirozených bariér s dostatkem mikrobiálních podnětů. Stejně jako děti, které jsou až přespříliš opečovávané, nedokáže imunitní systém bez dostatečného poznávání správně dospět a správně reagovat. Obdobně je imunitní systém stimulován i stravou, kdy pokud nemá přirozené podněty z okolí resp. pokud je tělem přijímána až úzkostlivě sterilní strava, může reagovat alergiemi nebo častými infekcemi a nebo může dojít k netoleranci vlastní tkáně tzn. autoimunitnímu onemocnění.
Dnešní děti navíc žijí ve světě, kde technický pokrok změnit způsob a rychlost komunikace a vzniká rozpor mezi virtuálním světem a skutečností.
Opět můžeme i u imunitního systému zaznamenat podobné zmatení. Chemikálie, na které nebyl imunitní systém stavěný, nejen působí přímo, ale i nepřímo. V reálném světě navíc působí více chemie najednou tedy jde o jakýsi koktejl. Ničí přirozenou bariéru kožního filmu (vlhčené ubrousky). Nepřímo pak ovlivňují naši mikroflóru, která když má správné podmínky, nedovolí "zlým" mikrobům uchytit se, ale navíc produkuje látky, které vyživují buňky a chrání je jako je např. výstelka ve střevě, kde se produkují i potřebné látky pro funkci mozku jako serotonin nebo dopamin.
Co můžeme tedy pro naše zdraví a správné vyladění imunitního systému udělat?
Především je nutné uvědomit si, že jsme součástí přírody a změny životního prostředí ovlivňují nejenom faunu a floru, ale dříve či později i nás samotné.
Máme sedavý způsob života. Trpíme chronických stresem bez adekvátní reakce (útěk/boj). Pohybem můžeme zlepšit nejen naši kondici, ale také psychiku, ale i pasáž střev a tím pomoci i našim mikrobům. Bez nich bychom totiž nemohli existovat. V každé naší buňce jsou tisíce primitivních mikroorganismů z říše Archea - mitochondrií - buněčných elektráren. Mají i svou samostatnou genetickou informaci, kterou dědíme z vajíčka po matce.
Součást našeho těla jsou až 2kg bakterií , kvasinek, plísní, virů a parazitů. Co se do počtu týče, převyšují počet našich buněk. Bylo překvapením, že lidská buňka má pouze cca 21.000genů, kde navíc část genových sekvencí je mikrobiálního původu především virového. Proto čtyři miliony genů našich mikrobů rozšiřují naši genetickou výbavu. Evoluční vývoj člověka probíhá právě pod vlivem mikrobiálních podnětů (včetně stravy).
Nastavení imunitního systému a obranného zánětu je z důvodu chybějících mikrobiálních podnětů narušeno.
Mikrobiota- poskytuje podněty imunitnímu systému (MAMP Microbe Associed Molecular Patterns)- podmnožina patogeních PAMP, které identifikují receptory vrozené imunity PRR a vedou k nastavení individuální imunitní reaktivity.
Když jíme, měli bychom myslet na to, že naše strava slouží nejen našim lidským buňkám, ale také našim mikrobiálním buňkám. Například mastné kyseliny s krátkým řetězcem chrání střevo, vznikájí fermentací hlavně v první části tlustého střeva působením bakteriálních enzymů na rozpustnou vlákninu.
Narušení mikrobioty vede k dysbióze (patologický stav - snížení druhové diverzity cca 40.000 taxonomických jednotek) naruší buňky DAMP a může vést až k nádorovému bujení (velké četnosti dle stravy např. u kolorektálního karcinomu). Alternaci k dysbióze mají nadmíru červeného masa a nasycených tuků a xenobiotik vč. ATB.
Reklamní sdělení:
Naší snahou je napomoct obnovit mizející kontakt s mikrobiálním světem. Abnormální osídlovací vzory našeho těla normalizovat mikrobiálními buněčnými stěnami stimulující receptory vrozené imunity a probiotiky originálním ve spolupráci aplikační a akademické sféry v ČR vyvinutým a vyráběným preparátem prioritně určeném pro dlouhodobé užívání IMUNOCOMPLEX, který můžete zakoupit i v našem eshopu Levnalekarna.cz
Komentáře
Okomentovat